Cílem projektu je zkrátit čas potřebný pro průjezd městem a současně zachovat bezpečnost ostatních účastníků provozu. Nejde přitom pouze o vytvoření zeleného signálu v okamžiku příjezdu zásahového vozu. Technologie pracuje s údaji o vyhlášeném zásahu, aktuální poloze vozidel i předpokládané trase a umožňuje připravit navazující křižovatky s potřebným předstihem.

„Za loňský rok jsme vyjížděli k téměř 1300 zásahům a toto číslo se každoročně zvyšuje. Pro nás je naprosto klíčové, abychom se na místo dostali včas. Každá minuta či desítky vteřin hrají zásadní roli například při zahájení resuscitace nebo vyprošťování z havarovaného vozidla. Během požáru se navíc může situace během několika desítek sekund zásadně změnit. Každou možnost, jak náš pohyb v provozu zrychlit a současně zvýšit jeho bezpečnost, proto velmi oceňujeme,“ uvedl Michal Pathy, velitel požární stanice Plzeň – Košutka.

Pilotní projekt se spustí na deseti vybraných křižovatkách na plzeňském Lochotíně. „Vytipovali jsme křižovatky nacházející se v Plzni na Lochotíně a jsou strategicky umístěné na trasách, které využívají hasiči, jenž míří k zásahu právě z hasičské stanice v Plzni na Košutce,“ doplnil za Správu veřejného statku města Plzně specialista světelné signalizace a kamerového systému Jan Grohmann.

Křižovatka ví o zásahu dřív, než se k ní vůz přiblíží

Preference vozidel integrovaného záchranného systému není sama o sobě novinkou. Běžně používané technologie ale zpravidla pracují lokálně: palubní jednotka vyšle požadavek až k blízké křižovatce a ta následně začne upravovat svůj signální plán. Plzeňský pilot tento princip posouvá dál. Technologie propojí údaje o zásahu s aktuální polohou vyslaných vozidel a průběžně vypočítává jejich pravděpodobnou trasu. Jednotlivé křižovatky tak dostávají požadavek na přednostní průjezd dříve, než se k nim zásahové vozy bezprostředně přiblíží.

„Vývoj nezačínal od nuly. Město, hasiči i další partneři už dnes řadu technologií a dat mají. Naším úkolem bylo propojit je tak, aby dokázaly pracovat jako jeden celek,“ říká Martin Volný, jednatel INTENS Corporation, dceřiné společnosti O2 Czech Republic. „Když řadič křižovatky ví o příjezdu zásahového vozidla dříve, získá více času na bezpečné ukončení právě probíhajících fází, například průjezdu vozidel z kolizního směru nebo přecházení chodců. Teprve potom vytvoří podmínky pro prioritní průjezd. Právě tento předstih je oproti běžné preferenci podstatný.“

Výhodou řešení je také průběžné přepočítávání trasy. Pokud řidič vozidla IZS zvolí kvůli dopravní situaci nebo charakteru zásahu jinou cestu, původní požadavky se zruší a technologie začne připravovat křižovatky na nové trase. Nejde tak o předem naprogramovanou „zelenou vlnu“, ale o dynamické řízení, které reaguje na skutečný pohyb zásahových vozidel.

Informace mohou dostat i ostatní řidiči

Stejná data lze využít také pro informování ostatních účastníků provozu. Řidič tak může předem dostat upozornění, že se k němu blíží zásahové vozidlo nebo že bude na trase dočasně upraven provoz. Řešení je připravené například pro zobrazování informací ve vozech Škoda Auto prostřednictvím infotainmentové aplikace Traffication, která již dnes pracuje s dopravními výstrahami.

„Čím dříve ostatní řidiči vědí, že se k nim zásahové vozidlo blíží, tím více času mají na bezpečnou reakci. Cílem tedy není jen rychlejší průjezd křižovatkou, ale lepší práce s dopravou v celé trase,“ doplňuje Martin Volný s tím, že do budoucna lze stejná standardizovaná data předávat také dalším automobilkám nebo navigačním službám. Jednání probíhají např. se službou Waze.

Místo nové infrastruktury lepší využití té stávající

Technologickým základem projektu jsou kooperativní inteligentní dopravní systémy (tzv. C-ITS), které umožňují standardizovanou výměnu dat mezi vozidly, dopravní infrastrukturou a centrálními aplikacemi. Plzeň už část potřebné infrastruktury vybudovanou má. Pilot proto nestojí primárně na instalaci nových technologií do ulic, ale na propojení datových zdrojů a řídicích prvků, které dosud fungovaly odděleně.

Klíčovou úlohu má plzeňský C-ITS Back Office provozovaný Správou informačních technologií města Plzně. Do něj vstupují informace z centrálního prostředí HZS, údaje o pohybu vozidel a data z dopravní infrastruktury. INTENS Corporation zajišťuje jejich propojení a logiku potřebnou pro plánování a průběžné řízení průjezdu. „Právě schopnost využít existující infrastrukturu a propojit systémy různých organizací je podle nás jednou z nejdůležitějších podmínek dalšího rozvoje chytré mobility. Města nepotřebují další izolované technologie, ale způsob, jak z dat a zařízení, která už mají, získat nové funkce,“ říká Martin Volný.

Samotná technologie je jen jednou částí projektu. Stejně důležité bylo nastavit spolupráci mezi zapojenými institucemi a dohodnout pravidla pro sdílení dat. Do projektu se vedle města Plzeň a Hasičského záchranného sboru České republiky zapojily také Ředitelství silnic a dálnic, Ministerstvo dopravy a technologičtí partneři INTENS Corporation a Yunex.

„Podepsali jsme memorandum a garantovali, že mezi sebou začneme sdílet údaje tak, aby celý projekt bylo vůbec možné realizovat. Procesně to bylo velmi složité, každý měl nějakou část skládačky, bez které by nezafungoval celek. O to víc si vážím výsledku, že pilotní verzi nasazujeme do ostrého provozu a věřím, že přinese benefity pro všechny,“ uvedl Martin Legner, ředitel odboru IZS a požární ochrany Generálního ředitelství HZS ČR.

Pilot má ověřit, jak technologie obstojí v reálném provozu. Pokud se osvědčí, může se postupně rozšířit do dalších měst i na další složky integrovaného záchranného systému. Projekt přitom vychází z celonárodní koncepce schválené vládou. „Rozhodli jsme se začít s hasiči proto, že počet jejich výjezdů je v porovnání s ostatními složkami nižší, ale zároveň mají nejvyšší nároky z hlediska techniky, což je pro pilotní projekt ideální. Tento model dobře prověří, jestli je funkční, tedy zrychlí průjezd a neovlivní provoz víc, než by bylo únosné,“ doplnil Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast SmartCities a podporu podnikání.

Jak řešení funguje

Po vyhlášení zásahu jsou do plzeňského C-ITS prostředí předány informace potřebné pro plánování průjezdu. Technologie pracuje s polohou vyslaných vozidel a průběžně odhaduje jejich další trasu. Křižovatky ležící před nimi dostávají požadavek na preferenci s předstihem. Řadič světelné signalizace tak může bezpečně dokončit právě probíhající fáze, dodržet potřebné vyklízecí časy a následně vytvořit podmínky pro průjezd zásahového vozidla. Pokud se trasa změní, požadavky se automaticky přepočítají. Komunikace přitom může využívat jak přímé spojení mezi vozidly a dopravní infrastrukturou, tak mobilní datové sítě a centrální C-ITS infrastrukturu. Standardizovaná data lze díky tomu využít také pro informování ostatních řidičů nebo napojení dalších dopravních služeb.